Technologie blockchain se aktivně používá v nejrůznějších oblastech. Mezinárodní poradenská společnost PwC uvádí, že 84 % velkých organizací po celém světě zavádí blockchain do své praxe. Porozumění existujícím typům blockchainu a jejich rozdílům umožní najít nejvhodnější řešení a dosáhnout lepších výsledků při práci.
Nabízíme vám stručný přehled specifik dvou základních typů blockchainu.
Dva typy blockchainu
V současnosti se rozlišuje soukromý a veřejný blockchain. Oba typy představují decentralizované P2P sítě, které zajišťují neměnnost ukládaných údajů a vysokou úroveň bezpečnosti. Žádné údaje zapsané do blockchainu již nelze zpětně změnit či odstranit.
Navzdory podobnostem jsou mezi soukromým a veřejným blockchainem zásadní rozdíly v přístupových oprávněních uživatelů.
Veřejný blockchain
Veřejný blockchain nabízí otevřený a neomezený přístup k datům pro všechny uživatele. Kdokoliv si může prohlédnout kompletní databázi a všechny údaje nebo vytvořit vlastní smart kontrakt. Nové údaje se zapisují na základě dohody mezi všemi uživateli blockchainové sítě.
Bitcoin je dobrým příkladem transparentního veřejného blockchainu, ve kterém lze prohlédnout a ověřit každou transakci. Digitální měna Ethereum také staví na otevřené distribuované síti, která umožňuje účastníkům vytvářet smart kontrakty a aplikace na základě blockchainu.
Výhody
Veřejný blockchain je transparentní a umožňuje snadno dohledávat a ověřovat všechny údaje, které do něj byly kdy uloženy. Jejich zpětné pozměňování či odstraňování je nemožné, což téměř vylučuje korupci a podvody.
Všichni uživatele blockchainu se podílí na ověřování transakcí a mnohonásobné potvrzování zvyšuje bezpečnost řetězce.
Nevýhody
Hlavní nevýhodou tohoto typu blockchainu jsou pomalé transakce a jejich omezený počet v každém bloku. Jejich potvrzení a zařazení do řetězce vyžaduje obrovský výpočetní výkon.
Transparentnost veřejného blockchainu může být pro některé společnosti nevýhodná, jelikož vylučuje soukromí.
Soukromý blockchain
Soukromý neboli tzv. permissioned blockchain omezuje přístup k datům uloženým v databázi a požaduje po uživatelích přístupová práva.
Všichni uživatelé musí získat povolení na základě pozvánky, která musí být schválena zakladatelem nebo správcem blockchainu a ostatními účastníky. V tomto případě mají přístup k transakcím pouze účastníci sítě.
K soukromým blockchainům patří například Hyperledger Fabric skupiny Linux Foundation a Ripple, v nichž transakce potvrzují pouze schválení členové.
Výhody
Soukromý blockchain zajišťuje vysokou rychlost transakcí, čímž se také zvyšuje jejich počet v každém bloku. Kromě toho řeší problém škálovatelnosti, umožňuje mnohem jednodušší dodržování regulačních předpisů a hlavně zajišťuje maximální soukromí.
Nevýhody
Soukromý blockchain se nemůže pochlubit vysokou úrovní důvěry kvůli netransparentnosti údajů, k nímž je obtížné získat přistup. Činnost podvodníků by tak mohla zůstat bez povšimnutí a některé údaje by teoreticky mohly být změněny. Vzhledem k malému počtu účastníků se takový blockchain vystavuje riziku hackerského útoku.
Další nevýhodou soukromého blockchainu je jeho centralizovaná správa. Fungování sítě a přístupová práva jsou kontrolovány konkrétní osobou nebo skupinou osob.
Který typ blockchainu vybrat?
Veřejný blockchain nabízí naprostou transparentnost a neměnnost, proto se nebude hodit společnostem, které chtějí zachovat důvěrnost informací. Naopak se stane dobrou volbou pro firmy usilující o vysokou úroveň důvěry mezi uživateli a minimalizaci rizik.
Soukromý blockchain s rychlými transakcemi a kvalitní škálovatelností mohou využívat společnosti, které potřebují zajistit vysokou úroveň ochrany údajů.
Experti na kryptoměny prodiskutují téma blockchainu na Blockchain & Bitcoin Conference Prague.
