Česká republika se stala jednou z evropských zemí, které zastávající velmi vstřícný postoj ke kryptoměnám, a to ještě před začátkem krypto-boomu v roce 2017. Již v dubnu 2015 vydala Česká národní banka dokument shrnující postoj státu ke kryptoměnám a v červnu téhož roku proběhla na půdě ČNB konference věnovaná kryptoměnám. Jak je na tom Česko s regulací kryptoměn dnes a proč je považováno za jednu z kryptoměnových velmocí? Podíváme se na to od začátku.
Postavení kryptoměn v EU
Evropské úřady bedlivě sledují rozvoj kryptoměn a kryptoměnového trhu a zařazují je mezi vlivné faktory hospodářství a fintech sektoru. EU věnuje pozornost výzkumu v oblasti kryptoměn a blockchainu a podporuje iniciativy v této oblasti.
Před necelým rokem zřídila Evropská komise Evropskou observatoř a fórum pro technologii blockchain, jehož cílem je monitorování změn a pokroku v oblasti kryptoměn a blockchainu, podpora důležitých evropských iniciativ a posílení spolupráce mezi EU a dalšími subjekty, které se těmto tématy zabývají. V rámci projektu fungují dvě pracovní skupiny. Jedna z nich se zabývá politickými a regulačními požadavky na kryptoměny a druhá se zaměřuje na využití blockchainu ve veřejném sektoru.
V současnosti se regulace kryptoměn v různých evropských zemích liší, státy totiž stále nedospěly k jednotnému názoru na digitální aktiva: zda mají být považovány za komoditu nebo alternativní způsob platby. V některých zemích, jako je Švédsko, je nutné získat povolení k poskytování určitých druhů kryptoměnových služeb, v jiných zemích, k nímž patří i Česko, se takové povolení nevyžaduje.
Takové země jako Švýcarsko, Finsko, Nizozemsko a Německo mají loajální postoj ke kryptoměnám, ale Česko je skutečně světovým lídrem v používání kryptoměn. Přízeň ke kryptoměnám se odráží i v českých právních předpisech v této oblasti.
Právní postavení kryptoměn v Česku
Česká republika jako jedna z prvních v EU podnikla kroky k „mírnému“ vyřešení otázky postavení kryptoměn v zemi. Dne 21. dubna 2015 zveřejnil bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer shrnutí „Bezpečnost internetových plateb a virtuální ‚měny‘ z pohledu ČNB“. V dokumentu uvádí, že Česko neuplatňuje žádná zvláštní zákonná opatření, která by kryptoměny zakazovala nebo omezovala. V této oblasti se řídí jen bezpečnostními doporučeními EU.
Podle ČNB neohrožují kryptoměny tradiční bankovní systém a nejsou oficiálně uznávány jako peněžní prostředky, jejich nákup ani prodej nepodléhá státnímu dohledu a nevztahuje se na ně zákon o platebním styku. Státní orgány na ně nahlíží jako na zvláštní prostředek směny a hodnotu, která je vyjádřena digitálně. Jsou hmotným movitým majetkem, a tudíž zisk z obchodování nebo těžby kryptoměn podléhá dani z příjmu.
1. ledna 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (v souladu s opatřeními EU k boji proti praní špinavých peněz). Podle nového zákona byla pro banky, kryptoměnové burzy a směnárny zavedena povinnost ověřovat totožnost klientů při provádění finančních operací s částkami nad ekvivalent 1 000 EUR. Tyto změny se však netýkají českých společností, které přijímají platby v kryptoměnách za zboží a služby. Díky jsou platby kryptoměnami v Česku běžnou záležitostí a jen v Praze je kolem 165 míst, která akceptují kryptoměny. Jedná se hlavně o hotely, obchody, restaurace a kavárny (například ve vyhlášeném kryptoměnovém středisku Paralelní Polis). Platby v Bitcoinech a Litecoinech akceptuje od roku 2017 i největší český e-shop s počítači a elektronikou Alza.
Zdanění kryptoměn v České republice
Podle pozice ČNB se operace s digitálními měnami nemusí licencovat ani dodatečně danit, nicméně obchodování, těžba, nákup a prodej zboží a služeb za kryptoměny podléhají dani z příjmu. Kryptoměny nejsou uznávány jako peněžní prostředky a jsou považovány za nehmotný movitý majetek. Pokud však při nákupu nebo prodeji kryptoměn dosáhne právnická nebo fyzická osoba zisku (nebo utrpí ztrátu), musí tento výsledek zahrnout do svého daňového přiznání a odvést příslušnou daň.
Sazba daně činí 19 % pro právnické osoby a 15 % pro fyzické osoby a podnikatele. Daň se vztahuje na příjmy podle §7 a §10 Zákona o dani z příjmu.
Rozvoj blockchainu v Česku
Díky loajálním právním předpisům je Česká republika atraktivní lokalitou pro nadšence v oblasti kryptografie a IT. V hlavním městě působí středisko kryptoanarchie Paralelní Polis založený uměleckou skupinou Ztohoven, který se zabývá rozvojem krypto technologií. Zahrnuje mimo jiné coworkingové prostředí pro IT odborníky, 3D tiskovou dílnu, poskytuje zázemí pro hackathony a mezinárodní akce věnované krypto technologiím.
V roce 2018 bylo v Česku založeno sdružení Blockchain Connect Czech Alliance, které chce podporovat rozvoj technologie blockchainu a podílet se na jeho praktickém využití v ekonomické i veřejné oblasti. Zakládajícími členy sdružení jsou technologický gigant IBM, poradenská společnost PwC, inkubátor pro blockchainové projekty Adel a právnická kancelář Squire Patton Boggs.
Kromě toho v Česku působí desítky blokchainových společností, například fintech startupy SDK.finance, Cashila, finGOOD a BitcoinBanking od wBTCb. Česká společnost General Bytes je jedním z největších výrobců kryptoměnových bankomatů na světě, její podíl na trhu tvoří 30,6 %. První příčku obsadil výrobce z Portorika s 31,8% podílem.
Závěr
Zástupci ČNB a Ministerstva financí v nejbližší době nechystají žádná nová opatření ani zákony týkající se kryptoměn, takže v současné době zůstává Česká republika jedním z nejatraktivnějších států pro kryptoměnové podnikání a nejrůznější operace s digitálními měnami. Kryptoměny jsou v Česku regulovány hlavně 5. AML směrnicí EU proti praní špinavých peněz a nelegálním finančním operacím.
