Bankéři a státní úředníci rozumí podstatě kryptoměn a rádi by je zařadili do existujících kategorií, ovšem kryptoměny nejsou ani peníze, ani zboží, ani nic dalšího, uvažuje o digitálních aktivech Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen a řečník Blockchain & Bitcoin Conference Prague. Promluvili jsme s ním o přístupech různých zemí k definici kryptoměn a tokenů a zjistili jsme, jaký vliv mohou mít rozdíly v chápání pojmů na podnikání v krypto odvětví.
Rozhovor Blockchain & Bitcoin Conference Prague (BCP) s Dominikem Stroukalem (DS).
BCP: Jak byste vy osobně definoval kryptoměny?
DS: To je ta nejsložitější otázka. Z lingvistického hlediska se jedná o složeninu slov „krypto“ a „měna“. Kryptografie předpokládá vlastnictví, nikoliv centralizované řízení. Měna, která je v ekonomice poměrně přesně definována, je směnným prostředkem.
Kryptoměna je tedy směnným prostředkem s vlastnictvím definovaným výlučně kryptografií.
BCP: Proč mají vládní orgány různých zemí odlišný přístup k vymezení kryptoměn? A jaké právní postavení by podle vás měly mít?
DS: Země jednoduše nevědí, co mají dělat. Když komunikujete s centrálními bankéři a se státními úředníky, máte dojem, že rozumí podstatě kryptoměn rádi by je zařadili do jedné z existujících kategorií. Jenomže bitcoin bohužel není ani služba, ani zboží, ani peníze, ani cokoliv jiného, co v tuto chvíli známe. Nejlepší definicí dnes je „něco na způsob peněz“.
Proto je čím dál víc jasné, že potřebujeme vymezit novou kategorii. Proč ne? Současně se zvažují pojmy jako „kryptoaktiva“, „kryptozboží“ nebo jednoduše „kryptoměny“. Všechny tři lze také spojit dohromady. Vznikla by základní velká kategorie „kryptoaktiva“ a dílčí kategorie „kryptoměny“ (v níž je směnným prostředkem token) a „kryptozboží“ (v níž token většinou není v oběhu). Dálo by se sem zařadit i kategorie „kryptoúmění“ pro sběratelské kousky a „kryptotokeny“ pro užitkové (utility) tokeny.
BCP: Jaká je podle vás šance, že země dospějí přinejmenším k převládajícímu stanovisku, ne-li k celosvětovému konsenzu ohledně vymezení pojmů kryptoměn a blockchainu?
DS: S ohledem na předchozí vývoj je velmi nepravděpodobné, že k tomu v nejbližší době dojde. Ani po provedení stovek a tisícovek konferencí se kryptokomunista nedohodla na nějakých definicích. Proto je velmi důležité, jaké definice vypracují USA, EU, Rusko a Čína. Zbytek světa se pak většinou zachová podle jejich vzoru. Podle mě nebudeme mít přesně vymezené právní postavení kryptoměn a blockchainu ani za deset let.
BCP: Může odlišný výklad pojmů „kryptoměna“ a „blockchain“ v rámci různých právních řádů nějak zkomplikovat podnikání v krypto odvětví?
DS: Jisté komplikace jsou v oblasti účetnictví a výpočtu daní, zejména co se týká DPH. Například pokud využíváte kapacitu své grafické karty k renderování videí, je to něco úplně jiného, než když těžíte kryptoměny. Dále by se měly rozlišovat „odměny“ a „poplatky“ a v některých případech také různé druhy odváděných daní. Musíme dodržovat pravidla GDPR? Jsou otázky, které si lidé kladou každý den, ale dosud na ně nemáme odpovědi.
BCP: Existuje názor, že vlády různých zemí se obávají o bezpečnost svých národních měn, a proto se budou snažit co nejvíce omezit používání kryptoměn. Jaká omezující opatření by podle vás mohla být zavedena vůči kryptoměnám?
DS: Podle mých zkušeností vlády do toho moc zasahovat nechtějí. Když nějaký úředník dostane úkol prozkoumat kryptoměny a podat o nich zprávu, zpravidla se pustí do studia tohoto tématu natolik důkladně, že ho ve výsledku začne obdivovat. Nebo si alespoň uvědomuje, že jde o úžasnou technologii, a nikoliv o Ponziho schéma pro černý trh nebo něco takového.
Největší hrozbou ze strany státu by se mohly stát nepředvídatelné následky dobře míněných regulačních opatření a zásahu nezkušených politiků, kteří disponují příliš velkou mocí a nebojí se ji použít.
BCP: Jaké dnes existují překážky pro rozvoj kryptoměn?
DS: Státní orgány kryptoměnám zatím stále přejí. Hlavním zdrojem problémů je samotná kryptokomunita. Některé projekty jsou scam a drtivá většina ostatních projektů snad ani nemá žádný smysl, obzvláště je-li zaměřena na využití „blockchainu“, který v mnoha případech ani není opravdovým blockchainem. Lidé hledají „nový bitcoin“ a snaží se vydělat miliardy z ničeho. Měli bychom mluvit o „blockchainové revoluci“ umírněněji. Revoluce sice probíhá, ale pomalu.
BCP: Přes nedůvěru ke kryptoměnám vládní orgány uznávají, že technologie blockchainu mají řadu nesporných předností. Jak moc podle vás ovlivní blockchain světovou ekonomiku v dlouhodobém měřítku?
DS: Vliv blockchainu a bitcoinu bude větší, než jsme očekávali před sedmi lety, ale mnohem menší, než očekáváme nyní. Blockchain není řešením všech problémů, je to pomalá a drahá databáze. A ne všechno je třeba decentralizovat.
BCP: Prozraďte nám, čemu bude věnována vaše přednáška na Blockchain & Bitcoin Conference Prague?
DS: Na konferenci se pokusím definovat, co to je blockchain. Některé jeho vlastnosti jsou důležitější než ostatní. Jsou soukromé blockchainy stále blockchainy? Všude na světě vzniká stále víc blockchainových projektů, ale reálné použití této technologie nabízí jen zlomek. Pokusím se vyjmenovat základní kompromisy a předpovědět, kam povede současný vývoj.
Navštivte Blockchain & Bitcoin Conference Prague a zjistěte více o vlivu kryptoměn na podnikání.
